2.3.2008

Tak jsem dostala seřváno. Prej Mňau, mňau, mňau, mňau, MŇAUUU!

Jakože si tu fotím sousedovic čokly, co Briž nesnáší a žádnou její fotku jsem zatím neuveřejnila! Takže pardoon pardoon, Brižitko, dnešek patří Tobě.

Brížu, Bíbu, BFJ nebo také svini špinavou, mrchu línou, potvoru škrábací, odpornou vyděračku, zabijáckého ptakolova, namyšlenou slečinku, máme od června 2004 (její celé jméno je Brižit Fiona Žonsová a to, jak přišla ke jménu, je zase jiný příběh). Narodila se někdy v únoru. Je to naprosto obyčejná kocouřice domácí, pocházející stejně jako my, z Brna. Briž miluje svým svérázným a hlavně hrdým kočičím způsobem Káju, když může, tak na něm spí, skáče na něj vždy, když si sedne a je mu vůbec stále nablízku. Kubíčka možná i pro svou lásku ke Kájovi moc ráda nemá, už ho i dvakrát silně škrábla do tváře a kdyby nad ní nedržel Kája ochrannou ruku, už jsem s ní zahájila vyhošťovací proces.

Před dvěma lety jsem o ní a Kájovi napsala mikropovídku a myslím, že docela výstižně vystihuje jejich láskyplný vztah.

Jmenuje se:

PŘEKLAD

„Ahooj kočičko, už jsem doma!“

„Mňau“

(No to je dost, že seš doma. Kdes byl celej den? To nevíš, kdy chodí slušný lidi dom? Koukni se na hodinky, símtě. Hele, co si jako myslíš, že tu mám celej den sama dělat? Výstražně zvedám vocas, pamatuj si, chlape, že jak ho takhle zvednu, tak to je výstraha, jasný?)

„Tak co jsi celý den dělala, kočičko?“

„Mňaau, mňaau“

(No dyť to řikám. Čoveče, to si jako myslíš, že celej den prožívám nebeský slasti? Ráno sem byla na písku, to byla teda hromada, ti řeknu, pak sem čučela z vokna na ptáky, to mi vydrželo do voběda, však víš jak mě ptáci rajcujou, pak sem zdlábla tu misku s tím kuřecím vod viskasu, no řeknu ti, už to mi rači nekupuj, pak sem zase čučela na ty svý ptáky, to mě vysílilo, tak jsem si šla lehnout na tvůj polštář, hele, ten vůbec nejni špatnej, vlastně se mi tak dobře spalo, že si mě vzbudil až jaks přišel.)

„Máš určitě hlad, viď?“

„Mňaau“

(Popravdě řečeno, něco bych i zakousla. Hloupej kdo dává, přece. Nicméně o nohu se ti votírám proto, že mám asi blechu a o ty tvoje manžestráky se navíc moc pěkně češou chlupy. No hele, kolika vodumřelejch sem se zbavila!)

„Tak pojď za mnou, kočičko, já tě pohladím!“

„Mňau“

(Hele - brzdi. Mám drápy, mám zuby, jestli budeš moc dotěrnej, budu se bránit. Hezky mě pohlaď tady po hlavě, jasný, joo to je supr, ale vocaď pocaď, žádný důvěrnosti, chlape. Mimochodem, NEZAPOMEŇ na to žrádlo. ŽRÁDLO! ROZUMÍŠ?)

Lehce rozostřené pozadí. Fotoaparát Konica Minolta Dimage Z3