No dobře, dobře, tak to flákám.
Ale dneska tu mám jednu fotku ke které chci přidat poděkování, takže se pokorně vracím sem, na svůj zanedbaný a opuštěný blog.
Před chvílí jsem (hlavně pro zvědavce) vyfotila vypraný a vyžehlený šuplík s věcmi pro mimino. Vidíte z něj vlastně jen horní část a věřte, že je opravdu hodně, hodně hluboký.
Když ale řeknu, že jsem koupila a to doslovně: 5 bodyček, ty hnědé botičky a jedny naprosto neúčelné ale krásné šatičky, budete mi věřit? K tomu si háčkuju čepičky ale tam jsou náklady na výrobu opravdu minimální.
Před 4 lety jsem do světa poslala tašku s převážně modrým oblečením po Kubíčkovi a tak nějak předpokládala, že si bude putovat světem po jiných miminkách. A tahle taška se mi vrátila, obalená lavinou spousty dalších a dalších, krásných, růžových a někdy úplně nových věciček, které mi zaplnily šuplík.
Protože jsem tušila, že to bude se mnou čím dál horší, tak jsem všechno naskládala a vyžehlila už v lednu, ať mám pokoj a nemusím na to myslet i když si možná říkáte že do konce dubna je času dost, jenže člověk nikdy neví.
Takže tímto děkuji všem, kdo přispěli do této sněhové koule svým snížkem a slibuju, že až to nebudu potřebovat, zase to pošlu dál.
Jo a jestli se spletli a bude to kluk, tak holt bude oblíkaný jako Jára Cimrman :-)))
