celý silvestr začal neslavně. V deset ráno jsme se začali probouzet, když tu zvonek a tak jsem ještě v pyžamu rozcuchaná otevřela a tam stála paní ředitelka ze zámku, že by o půlnoci chtěli nafotit - že budou dělat na zámku velký ohňostroj. Hm tak mě to bylo tak líto, že jim nemůžu vyhovět a že budeme u Jakešů v bílovickém dolíku, kde toho moc neuvidíme. Příště to musíme nějak vymyslet jinak s tou půlnocí. Ale taky mi měli říct dřív a né pár hodin před silvestrem, žejo.
Tak jsme o půlpaté vyrazili do Bílovic, už byla tma, no a za Bukovinou u rozcestí na Křtiny nám přestalo táhnout auto. Výhružně na nás vrčelo, nadávalo nám a z výfuku se ozývaly šílené rány.
Musela jsem zavolat Martynke, ta pro nás poslala Jesíka s Kouďákem. Jirka si tipnul, že nám odešly rozvody, navázali Multiplu na lano a fordíkem (kam posadili i mě a Kubíčka) ji odtáhli do Bílovic. Z kopce s náma Kája cukal jako by byl kočka a my myš, kterou drží v hubě za ocásek. Ale dotáhli Multiplu zdárně na parkoviště do Bílovic a lano prasklo až na nájezdu na parkoviště, takže ten kousek jsme už dotlačili.
A Silvestr - mohl začít. A do nového roku se taky předsevzetí najde plno. Třeba koupit nové ... tažné lano.
A večírek?
A večírek?
Užili si ho malí i velcí, teda doufám. Však koukněte sami.
a tady (níže) už je půlnoční ohňostroj. Jakešovi bydlí úplně dole u řeky ve Velkých Bílovicích, takže bylo vidět velké prdlajz, navíc mají v oknech sítě proti hmyzu takže fotky mám kostičkované. Ale co už.
Jeden z vrcholů večera - tedy alespoň očima našich dětí - společná koupel.
Začal to Adámek Jakešů tím, že si napustil vanu, Kuba přišel, svlíkl se a hup za ním /každá napuštěná vana je přeci napuštěná pro Kubíše/ no a Adélka tak dlouho stála smutně u vany, až se jí Martynce zželelo.
Tento postarší seladon se jmenuje Martin a bude v průběhu roku 2010 oficiálně k dispozici všem zájemkyním o kvalitní vztah.
Tento ošklivý pán se jmenuje Jesík a vůbec nechápeme N I K D O co na něm ta Martynka vidí. Snad jen, že když vydrží, i žuby budou.
A tady moji kamarádi, jen ta Zuzka v černém tričku a její manžel Petr v modrém k nám nepatří, to jsou kamarádi Jirky - ten stojí symbolicky nad nimi v pozadí a zaštiťuje je. Ale myslím dobré, ani historky o tom, jak Gropa kdysi dávno na horách počural Jirkovi hlavu v sauně je nevyvedly z míry.
Gropa ani jeho manželka Iva není na obrázku vidět, páč je to neorganizovatelný chaotizátor. Dobře mu tak. Je vidět jen kus jeho pupku v bílém tričku a chlupatá ruka držící skleničku. Takže do obličeje je vidět jen jeho první tj bývalé manželce Popelce, která stojí hned vedle pruhované Martynky. Mezi nimi je v pozadí můj Kája. Vedle Káji stojí Jesík co má dítě a společnou domácnost s Martynkou a hned vedle Taušík - ten přijel bez manželky, doufejme, že již brzy bývalé páč ji nikdo nemá rád, páč je to schizofrenická kráva. Na židli nad všechny ale zato hodně dozadu si stoupl Kouďák, Popelčin budoucí manžel a otec jejích dvou dětí - s největším pařmenem večírku - malým Vítkem.
A tak mi zbývá jen ta hráškovitá tj zelená a kulatá věc v levém dolním rohu, která zakrývá Gropu s Ivou a to je hostitelka letošního ročníku, Eva, která je kulatá páč je těhotná a to je manželka Jirky - toho s tou kdysi dávno počuranou hlavou
. Já na snímku nejsem, protože právě fotím. A tak to má být. Na snímku taky nejsou Řízci, kteří se na nás vykašlali a odjeli do Malé Úpy. Je mi jasné, že za pár dní se budou doprošovat opakování Silvestra u nich doma protože jim to bude líto a navrhuji kolektivní bojkot. Nicméně aspoň jsme se na jejich účet pobavili, proč jezdili do Malé Úpy, to nemají na to zaplatit si Velkou :-DDD
Jo a taky už několik let na všech společných akcích, které pořádáme, chybí Kolda, ale ten jedinej je už asi ztracenej nenávratně, odvál ho vítr do krajů, kde se dozvěděl, že pro něj nejsme ta pravá banda, odvál ho daleko, na řiditelném padáku.
Gropíkovy ruce hrají Podvod. S chybami v refrénu. Ten člověk nám krní, šmarjápano.
A níže: Náš vlastní zahradní ohňostroj, snímaný z popelnice pod střechou, protože pršelo.
No co už, aspoň nemám nateklé zápěstí, taky mi není špatně a nemám rozbité přezkáče.
Ale stejně - Silvestry na horách - kdeže předloňské a předpředloňské atd.. sněhy jsou - byly ty nejlepší co sem kdy zažila. Ale může mě hřát to, že - až na výjimky - je zažívám, i když místo i náplň oslav se mění, už od svých 18 let se stále stejnými nejlepšími přáteli.
0 komentářů:
Okomentovat