18-24.7.2009 šumava

Týden na Šumavě byl vážně báječný. Až na den příjezdu a odjezd se i počasí umoudřilo a i to, že první výlet k Černému jezeru bylo zataženo, bylo k něčemu dobré, dobře se fotila dlouhá voda, nazývaná sopel.
Na dovolené jsme byli s Nezdárníkama a Helou a Petříkem. První túru s námi absolvoval i Řízek se svým novým fotáčkem, ale pak musel jet domů.
Fotek jsem měla něco přes 2000, vytřídila pro scrapbook a co bylo víckrát na různé časy a zbylo mi jich 880. Vybrat proto pár na blog je dost složité a tak jsem zvolila klasickou metodu ... NEJ.

NEJsrandovnější fotky mám dvě. Kluci po týdnu chození po samých rovinkách v dálce zahlédli kopec, co kopec, kopeček to byl! A takto to prožívali:A tady hyperčistotná matka Martynka umývá své skleníkové dítě v louži :-D

NEJdelší túra - dohromady 13 km a zároveň NEJvětší zklamání z cíle byla procházka k prameni Vltavy. Docela jsme se obávali ji jít se třemi dětmi a jen dvěma kočárky a nakonec to odnesl jesík, který měl aktuálně přebývající dítě za krkem.

Tady více než kde jinde platilo, že cesta je cíl. Narozdíl od nádherných zelených tišin které jsme míjeli po cestě, okolí pramene i pramen samotný byl divný, šedivý, jeden velký polom po hurikánu Kyril a příliš mnoho lidí na jednom místě. Kubovi se pramen líbil, protože to byla doudá a jestli Kuba něco opravdu miluje, pak jsou to autá, kopokáa (koprová omáčka) a doudá.Miliony takových kouzelných pohledů do lesa míjíte když procházíte Šumavou.Vltava ještě jako malinký hnědavý potůčekpramen vltavy

NEJkrásnější místo se mi vybírá asi nejhůř. Všechny stezky, které jsme navštívili, byly plné nádherných scenerií, zákoutí, ktera často zaváněla až kýčovitou dokonalostí. Když mám vybrat to nejkrásnější, vybírám jezírko na Chalupské slati, protože tohle místo mělo neuvěřitelný genius loci, i když jsme tam byli se spoustou cizích turistů a uřvaných dětí (našich) tak tam se prostě čas na chvíli zastavil...NEJčastější zvířátko naší dovolené byly kachny. Kam jsme dorazili, tak si plovaly na vodě, nakláněly hlavy na strany a upíraly na nás skleněné žebravé oko. Pochopila jsem, že kachny jsou zároven největším lákadlem pro děti - věta "pojď, za chvilku už uvidíš ty kačenky" - se ozývala ve všech skupinkách turistů nebo cyklistů kteří kolem nás (většinou velmi rychle) prošli.veget na chalupské slati

žebravý shluk na Černém jezeře

NEJdelší čas expozice jsem použila hned na prvním výletě k Černému jezeru. Jak jsem psala, bylo pod mrakem, což je ideální čas na trikové focení vody, kterou známý fotodiletant Hela nazvala soplem. Takže tady nejdelší dva soplíky:Detail potoka svobody při expozici 2,5 sekundytentokrát bezejmenný potůček opět cestou na Černé jezero, třísekundová expozice

Nejvíc příležitostí na focení určitě zabezpečili hmyzáci. Dokonce i Martynka neodolala a fotila motýly na bodlácích a to už je co říci, protože ta kromě Adélky fotí máloco. Ale kvantitě se nedalo odolat.

NEJkrásnější květina ... bezesporu rosnatka okrouhlolistá, podařilo se nám ji objevit až na posledním výletu na Tříjezerní slať , do té doby nás nějak míjela.
NEJdynamičtější foto a NEJvíc rozmazaných pokusů se mi podařilo při focení vážky, taky na tříjezerní slati. Průšvih byl, že jezírko neoplývalo žádnými kachničkami a tak se tam jakési cizí děti, které ušly těch několik kilometrů s vidinou na hladině plovoucích kachniček dávaly do pláče nebo ještě hůř do bezmocného řevu "uááá jááá chci kačenkýýýýýýý". Vážky dunění špatně snášely a kmitaly co nejdál od naší vyhlídky, takže jsem stála bezmocně s fotákem v ruce a v duchu nadávala. Proto jsem mocným hlasem zavelela k těm cizím kazishotům: "budte zticha a uvidíte vážky!" Následovalo několikahlasé "co je to vážka mamííí" Jedna maminka rozpačitě řekla, že neví jak to popsat, je to vlastně takový srandovní motýlek, druhá že je to něco jako můra, takže děcka začala zklamaně pofnukávat, což se mi vůbec nehodilo a proto jsem opět převzala iniciativu a zvolala: "vážka, to je milé děti, takový malý živý vrtulníček!" (děti milují vrtulníčky) "když budete (v duchu jsem přidala láskyplné VY ZPRATCI ZATRACENÍ) zticha a jen se dívat, přiletí spousta malých helikoptérek!" Následovalo pětiminutové ticho. A vrtulníček přilétl.

Pokud má někdo z pravidelných čtenářů, přátel mých věrných, zájem vidět všech cca 800 fotek, napište mi e-mail kam mám poslat odkaz na rajče a hesla. Šumavě zdááár!