Další poklidný den.
Sice se mám učit na páteční zkoušku, ale místo toho dělám všechno možný jen abych nemusela vyjmenovávat stádia vývoje podle Ericsona (mobil zatracenej, taky kecá do všeho) - zpracovávám přízi, kterou jsem si koupila na MMB u paní Salomeny a která v pondělí odpoledne přišla poštou /ta příze samozřejmě/. Je to pěkně nenechavé, to háčkování. Do středy večera jsem vyrobila 3 čepičky, jednu pro Kubíše a dvě pro malou Adélku. Takže už jsem v životě uháčkovala 6 kusů, 3 z bavlny a 3 z klasické pletací akrylové příze, Kuba má 3, Adélka 2 a jednu malá Broko. chudáci obdarovaní nemůžou mé první pokusy holčičkových čepic odmítnout :-D
No začínám mít pocit, že by to mohlo stačit aspoň prozatím ... ono jde totiž o to, že já moc nechápu ty návody. Když se podívám na schéma, tak je mi tak nějak jasné, co tím zamýšleli a jdu si to dělat podle svého, dodržování návodu je pro mě málo kreativní práce a tak nějak to není ta správná výzva, no žejo. Teda, upřímně, navíc kdo by se počítal s okama - oko sem, oko tam, oko bere. Většinou z toho pak vyjdou tyhle moje originální sitiny přízové bramboroidy. Hlavně že se bavím. Tím chci také napsat, že po mě nechtějte plánky a podobné věci, vše je neopakovatelný originál :-D
Super byly videjka na youtube - jak se vůbec namotává nit na háček, bez nich bych to vůbec nezvládla začít. Tak si tak splítám, když to není ono tak pářu a obnovuju podle svého.... no a podle toho to vypadá... jojo... vrhnu se zase na scrapbook, slibuju.
Jo a řádíme v bazénu. Sice má tak 23-24 stupnů i po několikahodinovém spuštění našeho ohřívadla zn. Temelín ... ale statečně drkotáme zubama.
Vodu se mi daří udržovat díky mému vrozenému nadání pro chemii křišťálově čistou, muhehe.
Sice se mám učit na páteční zkoušku, ale místo toho dělám všechno možný jen abych nemusela vyjmenovávat stádia vývoje podle Ericsona (mobil zatracenej, taky kecá do všeho) - zpracovávám přízi, kterou jsem si koupila na MMB u paní Salomeny a která v pondělí odpoledne přišla poštou /ta příze samozřejmě/. Je to pěkně nenechavé, to háčkování. Do středy večera jsem vyrobila 3 čepičky, jednu pro Kubíše a dvě pro malou Adélku. Takže už jsem v životě uháčkovala 6 kusů, 3 z bavlny a 3 z klasické pletací akrylové příze, Kuba má 3, Adélka 2 a jednu malá Broko. chudáci obdarovaní nemůžou mé první pokusy holčičkových čepic odmítnout :-D
No začínám mít pocit, že by to mohlo stačit aspoň prozatím ... ono jde totiž o to, že já moc nechápu ty návody. Když se podívám na schéma, tak je mi tak nějak jasné, co tím zamýšleli a jdu si to dělat podle svého, dodržování návodu je pro mě málo kreativní práce a tak nějak to není ta správná výzva, no žejo. Teda, upřímně, navíc kdo by se počítal s okama - oko sem, oko tam, oko bere. Většinou z toho pak vyjdou tyhle moje originální sitiny přízové bramboroidy. Hlavně že se bavím. Tím chci také napsat, že po mě nechtějte plánky a podobné věci, vše je neopakovatelný originál :-D
Super byly videjka na youtube - jak se vůbec namotává nit na háček, bez nich bych to vůbec nezvládla začít. Tak si tak splítám, když to není ono tak pářu a obnovuju podle svého.... no a podle toho to vypadá... jojo... vrhnu se zase na scrapbook, slibuju.
Jo a řádíme v bazénu. Sice má tak 23-24 stupnů i po několikahodinovém spuštění našeho ohřívadla zn. Temelín ... ale statečně drkotáme zubama.
Vodu se mi daří udržovat díky mému vrozenému nadání pro chemii křišťálově čistou, muhehe.
2 komentářů:
Ta kšiltovka je dokonalá, než jsem si přečetla co k tomu píšeš, chtěla jsem Ti napsat o návod :o))))))))))))))))))
Kšiltovka surp!
Okomentovat