Ráno vstala, vyhnala Káju pro šunku vcelku, pak loupala, krájela, restovala, vařila, smažila až kolem 11 vyrobila nůši boboňoků.
A než přijde návštěva rozhodla, že se půjde na procházku. Na procházce jí zvoní mobil a bratr jí říká, že s Vjeruš nepřijedou. Kája obří radost, že zůstane nůše boboňoků, přežere se a bude mu špatně.
Po pár metrech za sebou slyší povědomý hlas - na kolech se to za nimi řítí Aleš s manželkou a dvěma dcerami, neohlášen, před obědem. Chtějí zajít do hospody, ale pořád je tu ta nůše boboňoků. Když dostane každý menší porci, nají se. Ukončují procházku, vytahují po zimě zahradní nábytek, ohřívají se boboňoky a za chvíli Kája nešťastně hledí na svůj nepřeplněný talíř.
Doráží se zmrzlinou, ale přesto smutně odpočítává dny do dalších boboňoků.
Nikon D40X 18-55- BW, ubrán jas 8%, přidán kontras 32% 
0 komentářů:
Okomentovat