Moje milovaná kamarádko! Je mi to tak líto! Teprve teď, když nejsi mezi námi, si uvědomuji, jak moc mi chybíš. Mrzí mě, že jsem Tě brala jako každodenní samozřejmost, často jsem Tě ani nevnímala, brala jsem Tě jako kulisu, něco co mi tu přišlo povídat a není ticho... Nepodívala jsem se na Tebe kolikrát celý den a to jsi tu věrně seděla a dělala mi společnost! Omlouvám se!
Kubíček z toho ještě nemá rozum, neví, co Ti provedl a že Tvůj pád nebyl zábavný, ale smrtelný. Prosím, nezlob se na něj!
Zítra mi Kája koupí novou, možná barevnou.....
6 komentářů:
...telka dostala křídla?... :o)
oj, držím minutu ticha:-)
Ale ta fotka... tak je bombastická - to světlo, ten pohled - krásná fotka!!!
A kamarádky je mi líto.... ;)
kubíček byl evidentně taky členem zaklánějícího se kultu :-)
(škoda, že se fotky pod písáním nedají rozklikávat :-(( může za to explorer, si myslím :-( )
kuchyň bez telky si taky nedokážu představit - a taky jí mám pod stropem na držáku, abych na ni pěkně viděla od sporáku ...
Okomentovat